Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historické státní útvary na území Česka

Prvním doloženým státním útvarem na území dnešní České republiky byla v druhé polovině 9. století Velká Morava.[17] (Té předcházel nadkmenový svaz Sámovy říše.)[18][19] Když Velkomoravská říše kolem roku 907 zanikla pod náporem kočovných maďarských kmenů, těžiště státního vývoje se přesunulo do Čech. Tamní panovníci z rodu Přemyslovců vybudovali středověký přemyslovský stát, též nazývaný jako český stát, od přelomu 10. a 11. století tvořící součást Svaté říše římské. Od roku 1526 byly České země postupně začleňovány do Habsburské monarchie, jejíž vládci využili vítězství na Bílé hoře (1620) ke konečné likvidaci i posledních zbytků dřívější samostatnosti. Korunními zeměmi Habsburků, po roce 1749 navzájem de facto zcela nespojitými, zůstaly České království, Moravské markrabství a Vévodství Horní a Dolní Slezsko až do konce 1. světové války v roce 1918. Od roku 1804 byly tyto země součástí Rakouska a poté od roku 1867 Rakouska-Uherska. Na něm byla politicko-vojenskou akcí získána v roce 1918 nezávislost a ve spojenectví s geograficky a jazykově blízkým národem Slováků vytvořeno Československo jako národní stát národa Československého (od roku 1969 oficiálně národů českého a slovenského). Ten krátce po svém vzniku odebral svým zemím jejich zemské svobody, které, s výjimkou Slovenska, měly za Rakouska-Uherska ve formě vlastních zemských zákonů, ústavy, zemských sněmů a dalších, a stal se státem striktně unitárním/centralistickým. Jeho součástí poté České země byly (kromě 2. světové války, kdy na základě práva národů na sebeurčení – tj. na základě stejného práva podle kterého vzniklo např. i Slovensko – byly Československu odebrány Sudety) až do roku 1992, kdy bylo Československo jako stát zrušeno.

Česká republika byla formálně zřízena k 1. lednu 1969 v rámci federalizace Československé socialistické republiky pod názvem Česká socialistická republika. Převratné politické změny po listopadu 1989 znamenaly nejen změnu názvu federace (Česká a Slovenská Federativní Republika) a v jejím rámci i České republiky (od března 1990 Česká republika, poté, co Ústavní zákon vypustil slovo „socialistická“), ale především stále větší státoprávní požadavky ze strany slovenských nacionalistů. Zánik Československa proběhl bez referenda. K 1. lednu 1993 federace zanikla dvoustranou politickou dohodou.[20][21][22] Suverénními nástupnickými státy se staly Slovenská republika a Česká republika. Současně nabyla účinnosti její první novodobá ústava, tedy Ústava České republiky.

Zdroj: Wikipedie